Tančírna 1918 - 2018

19. září 2018 v 21:37 | Nine9 |  Inscenace

Premiéra: 9. 6. 2018

Režie: Pavel Khek, Dramaturgie: Jiří Janků, Věra Mašková, Scéna: Michal Syrový, Choreografie: Martin Šimek
Hrají: Hanuš Bor, Dana Batulková, Tomáš Novotný, Henrieta Hornáčková, Aleš Bilík, Stanislava Jachnická, Michael Vykus, Petra Tenerová, Radim Kalvoda, Veronika Gajerová, Veronika Janků, Petr Klimeš, Evellyn Pacoláková, Nina Horáková, Viktor Dvořák, Zdeněk Vencl



"To byl tanec!" chtělo by se zvolat. Po nemastném, neslaném začátku se mi nakonec dostalo výborného představení, ve kterém se sice moc nemluví (až na rozhlasové nahrávky de facto vůbec), ale o to víc zpívá, tancuje a hraje.
Jak jsem psala, začátek mě příliš neoslovil - říkala jsem si, že představení je to milé, hezké, ale rozhodně ne taková pecka, jakou jsem z ohlasů očekávala. Jenže pak nastoupil do všeobecného veselí jako voják Zdeněk Vencl, tím uvedl začátek 2. světové války, a inscenace mě od tohoto okamžiku měla lapenou a nepustila mě až do svého konce.
Je zajímavé, jak snadno se dalo v ději a historických událostech orientovat. Málokdy divák tápal, co kterým vystoupením se herci snaží zobrazit, jaké období českých dějin. A to pouze tancem, hudbou, písničkami, kostýmy... Scény na sebe navazují, nebo lépe se nenásilně prolínají. Vážné výstupy střídají vtipné a nezáleží, jakou dobu zrovna znázorňují. Moc se mi líbily ilustrace událostí atentátu na Heydricha (ta paradoxně patří k těm nejvtipnějším, co inscenace nabízí), stavba a bourání Stalinova pomníku (další velmi zábavný zářez) a naopak husí kůže mi nabíhala při připomínce Sametové revoluce (jedinečná Nina Horáková!) nebo z nejtvrdšího období války (v hlavní roli opět Nina Horáková)...
Druhá polovina inscenace upouští více od tance, o to častěji se zpívá nebo jednoduše hraje. Je taky mnohem vtipnější, což ale, řekla bych, souzní s všeobecným vnímáním moderních dějin, kdy na období do konce 2. světové války je nahlíženo s vážností a jakousí "úctou", zatímco pozdější léta jsou častěji ironizována a parodována (hlavně ty nejnedávnější roky...).
Inscenace je samozřejmě postavená na zdařilé a nápadité choreografii (bravurně všemi odtančené) a výborných až vynikajícíh pěveckých výkonech. Na první pohled zaujme i scéna prvorepublikové tančírny.
Každá kapka potu, možná i slz, která byla na zkouškách prolita, stála za to, neboť dřina dala vzniknout jedinečnému představení, jež stojí za zhlédnutí. Já určitě ještě minimálně jednou vyrazím, tak se třeba potkáme Usmívající se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama