Pan Theodor Mundstock

21. června 2016 v 22:24 | Nine9 |  Inscenace

Premiéra: 25. 5. 2016

Režie: Miloš Horanský, Dramaturgie: Jan Horák, Scéna: Michal Pěchouček, Hudba: Ivan Acher
Hrají: Vojtěch Dyk, Gabriela Míčová a Dana Poláková


Přišla jsem se kochat. Scénou, zpívajícím Dykem, hrou světel... Nepřišla jsem hře porozumět. To jsem už předem odložila na příští návštěvu.
- - - - - - - - - - - - - - - -
Teď, po zhlédnutí, ale nevím, zda nějaké příště bude. Zda ho zvládnu.
Inscenace plná symbolů a narážek tnula a tnula pořádně hluboko! Nevadí, že nedokážete odvyprávět příběh, hlavní je otevřít srdce a mysl. Nechat Theodora Mundstocka do vás vdechnout nejen svůj život, ale i životy tisíce, milionů Židů z druhé světové války... Bude to bolestivý proces, kdy vás bude zmáhat smích, vztek, bezmoc, slzy..., ale stojí za to ho vydržet! V závěru pochopíte totiž to hlavní - že se hře v podstatě porozumět nedá. Tohle se musí prožít.
Herci vám svými výkony pohroužení se do osudu Mundstocka usnadní, tak jsou výborní. Ať už Gábina Míčová nebo Dana Poláková, ale i Vojta Dyk. Právě u něj vzaly rozpaky ze svěření takové role mladému multitalentu brzy za své. Že hrál naplno a dal do postavy vše, vám dojde nejpozději ve chvíli, kdy na konci stojí ve tmě, zády k divákům - nikdo tak na něj nevidí - a promlouvá jako Mundstock. Rozsvítí se, začíná závěrečný potlesk a on si otírá mokré oči...

Hra vám nedá pořádně vydechnout a nadechnout se ani po svém konci. Protože vyjdete ven, ze sálu, před divadlo... A dojde vám, odkud jste právě vyšli - z Veletržního paláce. Z místa, kde v 5 hodin červnového rána Theodor Mundstock a spousty dalších Židů čekali na svůj transport...
- - - - - - - - - - - - - - - -
Přišla jsem se kochat. Scénou, zpívajícím Dykem, hrou světel... A odnesla jsem si něco mnohem, mnohem silnějšího.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama