Amadeus

14. dubna 2016 v 22:28 | Nine9 |  Inscenace


Premiéra: 7. 11. 2014

Režie: Martin Čičvák, Dramaturgie: Milan Šotek, Scéna: Tom Ciller, Kostýmy: Marija Havran, Choreografie: Tomáš Krivošík, Hudební spolupráce: Bohuslav Vítek
Hrají: Jiří Dvořák, Ondřej Brousek, Ivana Uhlířová, Michal Novotný, Václav Svoboda, Luboš Veselý, Daniel Bambas, Marek Holý, Dana Marková, Karel Leixner, Ivo Jirásek, Lumír Suk, Miroslav Berka, Karel Basák




Ještě že byla přestávka… Protože už od finále první poloviny bych své sledování popsala jako strnulý úžas. Ruce křečovitě semknuté, nohy zaryté do podlahy, záda přikovaná k sedačce… A oči přišpendlené ke scéně, respektive těkající mezi Salierim, Mozartem a jeho ženou. Nebýt zmiňované pauzy, asi bych ani při závěrečné děkovačce nedokázala tleskat - i tak mě po výše popsaném nepohodlném sedu pěkně bolely ruce…

Hra, tedy spíše to, jak ji v Divadle na Vinohradech pojali, sází na velkolepost. Právě u konce první půle jsem se vážně musela hlídat, abych neotevřela pusu… Myslím, že mohu s klidem říct, že to jsem v divadle ještě nikdy neviděla! Velmi působivé!

Po přestávce je - snad i naštěstí - opulentnost upozaděna a to výkony herců. A taky vývojem děje, samozřejmě. Nicméně zpět k hercům… Jiří Dvořák (Salieri), Ondřej Brousek (Mozart) a Ivana Uhlířová (Konstance Weberová, Mozartova žena). Tihle tři a v tomto pořadí ve hře září nejvíce.
Jiří Dvořák nesleze z jeviště, a tak zejména jeho hlas diváka provází počas celé inscenace. Myslím, že právě jeho hlasový projev má největší podíl na tom, jak moc si hra diváka podmaní. Herectvím, řekněmě tím klasickým, mě zas velmi mile překvapil Ondřej Brousek. Amadeus není snadná úloha, ale on ji zvládá bravurně, včetně samozřejmě živé interpretace Mozartových děl. V druhé polovině je Dvořákovým rovným "parťákem"! No a konečně Ivana Uhlířová. Ke slovu - obrazně řečeno - se dostává hlavně po přestávce, v první půlce se totiž ztrácela mezi ostatními. Bavil mě její přerod z šedé myšky.

Podtrhnuto, sečteno - líbilo se. Sice ji nezařadím mezi ty nejlepší kusy, které jsem dosud viděla, ale určitě mi bude hra "Amadeus" ležet nějakou dobu v hlavě. Má rozhodně scény (hlavně jednu - již jsem ji zmiňovala, naznačovala...), které se vryjí do paměti - ať už vizuálně, nebo dramaticky. Při děkovačce mě nicméně napadlo, že kolikrát by si zasloužili herci, aby se jim diváci klaněli a ne oni jim...

P. S. Film jsem neviděla, nemohu porovnávat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama