Ze života hmyzu - Oh! Jaká podívaná!

6. března 2016 v 21:24 | Nine9 |  Inscenace

Divadlo Husa na provázku, Brno (viděno v pražském Divadle Archa)
Premiéra: 12. 4. 2013

Režie: Vladimír Morávek; Dramaturgie: Lucie Němečková; Scéna: Jan Štěpánek; Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková; Hudba: Jiří Hájek; Pohybová spolupráce: Rostislav Novák ml.
Hrají: Jan Zadražil, Martin Donutil, Jak Kolařík, Tomáš Sýkora, Ondřej Jiráček, Adam Mašura, Milan Holenda, Vojtěch Fülep, Ivana Hloužková, Nika Brettschneiderová, Nicole Maláčová a další...


Rozrušení, zmatení, snad i trocha zklamání. Tak bych popsala své pocity po zhlédnutí inscenace Ze života hmyzu divadla Husa na provázku. Přitom v začátku představení bych své dojmy nazývala fascinací, úžasem či nadšením. Jenže brzy se to, co tolik nadchlo, okouká. Tvůrci do konce hry své nápady nedokážou vystupňovat - přitom prostor by pro eskalaci byl. Jako celek tak hra na mě působila jako nedotažená do konce. Jako by experimentu chyběla důležitá ingredience, kterou se nedaří nalézt.
Tou chybějící přísadou je děj. Tvůrci ho sice do lektvaru kápli, ale příliš málo. A lahvičku s ním pak někde zašantročili. Kýženého efektu se snaží dosáhnout opakovaným přiléváním ostatních látek, jenže ač se jedná o velmi působivé ingredience jako je úderná hudba, humor, špetka akrobacie, zvláštní kostýmy a rekvizity, zpěv…, je to málo.
Forma vítězí nad obsahem. A i ta forma ale měla své mouchy. Za největší klad a nejlepší nápad považuji ten, že herci se pohybují všude možně mezi i nad diváky. Nicméně - ze stropu visí provazy a lana, ze země trčí tyče. Ale jsou tak málo a chabě využívány, že si říkám, že pár skutečných akrobatů by hře slušelo - když už se tvůrci rozhodli pro takové prvky.
Dalším výrazným elementem je hudba a zpěv. Hudba je sice padnoucí, ovšem jeden či dva motivy se - jak se ve hře stalo zvykem - opakují stále dokola. Co se týče zpěvu, sbory jsou sice výborné, jenomže herci nezpívají unisono, tudíž je textu poměrně špatně rozumět. A pokud jde o ostatní hudební vystoupení herců, myslím, že v průměru každá druhá zpívaná replika je až moc. Jak představení plynulo, čím dál více se mi tento způsob projevu zajídal až skřípal v uších.
S druhou polovinou hra nabere na tempu a zběsilosti. Do popředí se současně dostane Jan Zadražil, jehož zápal pro roli jsem nakonec vnímala spíš jako přehrávání. Bylo mi dokonce nepříjemné na něj k závěru hry i při děkovačce koukat. Zvláštní - v Tolik hlav jsem si jeho zanícenosti velice cenila, ovšem v Ze života hmyzu mi vadila…
Celý název hry je "Ze života hmyzu - Oh! Jaká podívaná." Vskutku, podívaná to je. Jen inscenace svůj potenciál využila jen zpola…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama