Tři mušketýři

10. května 2015 v 8:39 | Nine9 |  Po derniéře

Premiéra: 21. 4. 2012

Režie: Hana Burešová, Dramaturgie: Štěpán Otčenášek, Scéna: David Marek, Hudba: výběr z písní Beatles
Hrají: Marek Němec, Jan Vondráček, Miroslav Hanuš, Pavel Tesař, Klára Sedláčková-Oltová, Helena Dvořáková, Tomáš Borůvka, Peter Varga, Martin Veliký, Marie Turková, Tomáš Turek, Jiří Wohanka, Vlastimil Zavřel, Miroslav Táborský, Martin Matejka, Čeněk Koliáš, Jan Meduna, Lenka Veliká, Magdalena Zimová, Michaela Doležalová a další...



Jsou hry, které jsou nejen divadlem zpracovány tolikrát, že je těžké přijít s nějakým novým nápadem. Oblíbeným tahem režisérů a dramaturgů tak bývá zasazení postav do současné doby. Tím jedinečným pak má být, jaké reálie a jaké 'nyní' si vyberou. V Divadle v Dlouhé na to šli ještě fikaněji: Tři mušketýři zůstali ve svém 17. století - oblékají dobové kostýmy, tasí tehdejší zbraně a i vyjadřování zůstává věrné spíše době skoro před 400 lety než dnešní, ovšem kulisou jejich světoznámého příběhu je pavlačový dům z 60. let. A právě v něm bydlí devítiletá Hanka, která osudy hlavních hrdinů prožívá s nimi. D'Artagnan a ona, to je jedno tělo, jedna duše.
Velkou škodou je, že obdobně konzistentně nepůsobí i představení jako takové. Tvůrcům se bohužel nepovedlo dva odlišné světy příliš propojit. Naopak skoro se železnou pravidelností střídají 17. a 20. století, namísto aby je mísili. Pro diváka je pak těžké nechat se inscenací pohltit, když je těmito skoky neustále vytrháván. Dalším mínusem je neúnosná více než tříhodinová délka představení. To nezaujme natolik, aby člověk plynutí času vůbec nevnímal. A jako naschvál se konec zdá být nekonečný... Nic nezachraňují ani herci svými výkony. Marek Němec coby d'Artagnan navíc velmi přehrává.
Většinu plusových bodů tak (ode mě) získává myšlenka sama o sobě - připomenout na jevišti radost a okouzlení z četby knihy, které takto dokážou propadnout snad jen děti. Vzpomenout na různé party, jejichž předobrazem byl život románových hrdinů. Aspoň na chvíli se opět vrátit k dětským ideálům nezkaženým "dospěláckým" náhledem.
Velkým kladem je též zvolená hudba, totiž písničky legendárních Beatles. Mnohokrát to byly právě ony, co záchranily jinak nevýrazný jevištní výstup. Zbylé plusové body náleží za sem tam podařený vtip a kulisy. Jinak ale není bohužel moc za co chválit...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama