Ujetá ruka

2. března 2015 v 16:36 | Nine9 |  Inscenace
Premiéra: 14.01.2011, obnovená premiéra: 9.11.2014

Režie: Ondřej Sokol, Dramaturgie: Roman Císař, Vladimír Procházka, Scéna: Adam Pitra, Kostýmy: Katarína Hollá
Hrají: Marek Taclík, Martin Finger, Ondřej Sokol, Markéta Stehlíková, Václav Šanda, Petra Horváthová



Těžko se mi chce uvěřit, že za Ujetou rukou v Činoheráku stojí stejní pánové jako za Osiřelým západem nebo Panem Polštářem - Martin McDonagh jako autor knižní předlohy a Ondřej Sokol jako režisér její adaptace.
Příběh je dostatečně absurdní, chce se až říct ujetý, ovšem styl vyprávění je značně rozvleklý. Potenciál černého - a pro oba výše zmiňované pány tak typického - humoru se utápí v moři nudy, které jen občas zbrázdí podařený vtip.
Nejzábavnější postavou je recepční Mervyn Martina Fingera. Každý jeho výstup je jako proud čerstvé vody, který dokáže rozesmát a vytrhnout diváka z dřímot. Možná byla za takový záchranný kruh zamýšlena i scéna telefonátu Carmichaela s matkou, jenže nakonec je to pouze rozplizlé žvanění především o ničem - a minimálně na 10 minut. Jestli by se někde mělo škrtat, tak právě tady.
Za velké mínus dále považuji řešení scény - pro všechny budoucí návštěvníky, kupujte si vstupenky na místa vpravo (na postranní balkon naopak vlevo), ušetříte si blokaci krční páteře Mrkající. V levé části pódia se totiž odehrává minimum scén, a proto by si možná vystačily s méně jak jednou polovinou jeviště...
Nechci končit kritikou, proto se vrátím k hereckým výkonům, světlé stránce představení. Jak jsem již napsala, ale možná ne příliš zdůraznila, největší hvězdou je Martin Finger. S odstupem za sebou nechává i takové herecké eso, jakým je Marek Taclík. Bohužel totiž ani on nedokáže zachránit zdlouhavou scénu s telefonním hovorem. V jediné výraznější ženské roli se předvádí Markéta Stehlíková. Její postava Marylin zaujme nevinností a naivitou, kterou jí právě M. Stehlíková v dávce tak akorát propůjčuje. Posledním hlavním aktérem je černoch Toby, za něhož se namaskoval sám režisér Ondřej Sokol. Jako herce ho nemám ráda, navíc jsem se dopředu obávala trapnosti jeho převleku, ale ani jedno se nevyplnilo - hrál dobře a maskování bylo velmi věrohodné.
Jaký je tedy celkový můj dojem? Inu, mírně zklamaný. Viděla jsem lepší adaptace McDonaghových děl, Pana Polštáře režírovaného právě O. Sokolem dokonce považuji za jednu z nejlepších divadelních inscenací, jež jsem dosud viděla. Ujetou ruku ovšem budu řadit spíše k průměru...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mesto-blatna mesto-blatna | Web | 5. března 2015 v 15:55 | Reagovat

Velmi se mi líbí tvůj blog, je hezky vypracovaný a také hezký vzhled blogu máš. Jen tak dál pokračuj, můžu se jenom zeptat jak dlouho máš tento blog?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama