Po Fredrikovi

27. března 2015 v 22:42 | Nine9 |  Po derniéře

Vila Štvanice (Divadlo Letí), Praha
Premiéra: 20. 9. 2011

Režie: Petr Hašek, Dramaturgie: Marie Špalová, Výprava: Jitka Nejedlá, Překlad: Miroslav Pošta
Hraje: Ivan Lupták


Pozor, obsahuje spoiler!!!

"Po Fredrikovi" je vyprávění mladého Johana o své osudové lásce k Fredrikovi, kterého potkal v den svých 21. narozenin. Zamilovali se do sebe, sestěhovali se a začali si plánovat společnou budoucnost. Vše se změnilo na společné dovolené na Kanárech, kdy Fredrik začal být zničehonic odtažitý a podrážděný. Dopis, který doma Johan našel po jejich návratu, mu podivné chování jeho přítele objasnil - je HIV pozitivní a jediný, kdo ho mohl nakazit, je právě milovaný Fredrik. Jejich vztah se tím zcela změní - zatímco Fredrik se čím dál víc uzavírá do sebe, Johana sžírá vztek. Nedovede se s fatální informací smířit a hledá způsob, jak se Fredrikovi pomstít. Ještě víc se však snaží najít tu správnou cestu, jak žít... Po Fredrikovi.

Text hry možná nezaujme jazykem ani stylem vyprávění, ale zasáhne svým tématem. K maximální přesvědčivosti v podstatě obyčejného příběhu o neobyčejné cestě za životem však přispívá až herecký výkon Ivana Luptáka. Jeho projev je velmi civilní a díky tomu, že s diváky udržuje téměř neustálý oční kontakt, je Johanova zpověď ještě více osobnější. Vše umocňuje vyřešení scény, kdy jsou diváci herci opravdu blízko. Jakoby i oni tvořili mohutnou zeď, přes kterou se mladý Johan nemůže dostat. Ale je to jen Johan, kdo sám sebe vězní a kdo si tím upírá to nejcennější, co stále má - život. Symbolické vystoupení ze čtverce bílých linoleových dlaždic, ve kterém se dosud pohyboval, proto považuji za ten nejkrásnější a hlavně nejlepší konec...

"Hana, co je také HIV pozitivní, mi jednou řekla, 'Já neumřu na tenhle podělaný AIDS. Já umřu při bungee jumpingu, kdy se se mnou utrhne lano. A jelikož se na seskok nechystám, je ti snad jasné, že tu budu ještě hodně dlouho. (...) Budu se vdávat, Johane. Já chci žít!'"

Hře by se možná dal vytknout předvídatelný děj, i přesto však vyprávění pohltí - a to díky skvěle a především zcela přirozeně hrajícímu I. Luptákovi. A ačkoliv jsem si těsně po zhlédnutí představení přála vidět ho někdy v budoucnu v divadelních inscenacích i ve větších, né-li hlavních rolích, nakonec bych ho ještě raději viděla v nějakém podobném "sólo projektu". Toto monodrama totiž zvládl opravdu excelentně!

Ukázky:
- z roku 2011:


- z roku 2013:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama